Prezident klubu Zdeněk Poul: Kapitola 3 - Trenéři a kapitán

je tu třetí díl, s názvem Trenéři a volba kapitána.

Vy fanoušci jste mě v minulé sezoně několikrát atakovali, abych vyměnil trenéra Malinského, že s mužstvem nic nedělá, že s ním na střídačce nekomunikuje apod. To je váš vizuální pohled.

Jedním z důvodů, proč jsme na střídačce, je právě celková práce mužstva, a zde se musím za trenérskou dvojici Malinský, Antonín zastat, protože to, co hráčům dávali za pokyny, jednoznačně hráči neplnili. To, že ani jeden neběhají po střídačce, emotivně to neprožívají, to ještě neznamená, že tým nekoučují.

A právě problém s tím, že hráči nebrali připomínky, že si hráli to „svoje“, že hráli něco, co bylo mimo jakoukoliv diskusi, nás vedlo ke změně. Nikoliv práce trenérů, ale celková situace v mužstvu byl důvod k těmto změnám. Já jsem to nazval jednoduše „hráči chč… trenérům na paty“ a to je nepřípustné. Nepřípustné v každém mužstvu. Jirka Malinský byl vynikající obránce, velmi inteligentní trenér, který se snažil komplexně mužstvo připravit na zápas, ne vždy byl pochopen, nedisciplinovanost hráčů šla proti němu. Jak i on sám říká, nechápou to? Pak nemohou pomýšlet na vyšší soutěž. Hokej je hra celé pětky, a když si jeden člen pětky začne dělat co chce, je práce celé pětky nulová. A to se dělo.

Mužstvo bralo Jirku jako hráče kamaráda, pak byl hrající trenér a jejich pojímání se nezměnilo, pak byl trenér a oni stále žili v tom spojení Jirka – hráč, kamarád. A Jirka není ras, není to ten, co by hráče mlátil hokejkou, je to demokrat, a toho mnozí hráči začali zneužívat. Jirka Antonín je na počátku trenérské kariéry. Ale co řekl na střídačce mělo hlavu i patu, jak se říká, prostě to „sedlo jako prdel na hrnec“. Samozřejmě některé tréninkové dny šly upravit, ale to je v kompetenci trenérů, ne hráčů. Hráčům se zde vždy vycházelo vstříc. Nestalo se, že by trenéři někoho vykázali pro jeho anti-přístup k tréninku z ledu do sprch.

To, že se hráči „začali urážet“ po kritice trenérů, ano to se stalo. V lednu jsme začali řešit situaci, anarchii nepřipustím. Vzhledem k tomu, že u mužstva jsem ze zdravotních důvodů (operace ledvin) byl v loňské sezoně minimálně a jeden čas jsem nemohl na zimák ani přijít, tak jsme k řešení přistoupili v březnu, kdy jsem začal jednat s Alešem Půlpánem, který vedl v souladu s dohodou s Jirkou Malinským letní přípravu na ledě v rámci kempu. Přístup Aleše Půlpána k tréninkům se nám líbil, hodnocení jeho práce z minula u mládeže bylo velmi dobré, sám ještě hraje in-line hokej, tak jsme vstoupili do jednání.

Oba, jak Jirka Malinský, tak i Aleš Půlpán jsou z Pardubic, již v sezoně spolu komunikovali, neviděl jsem problém. A pak rozhodovalo i to, že potřebuji u mužstva skutečného sportovního ředitele a tedy aby měl Jirka dostatek času na tuto práci. Zná velmi dobře hokejové zákulisí, funkcionáře, praktiky ČSLH, legislativu, sám v sobě musí překonat tu bariéru, že on je ten kdo rozhoduje, on je ten kdo bouchne do stolu, a nebude mlčet a přihlížet. A čekat až přijdu já. Tak to prostě nejde dělat. On má tu rozhodující pravomoc a tato rozhodnutí jdou za ním. A musím říct, že ne vždy to tak bylo.

Tedy z mého pohledu, šlo o změnu ku prospěchu celého klubu, změnu ke zkvalitnění práce. Bohužel mám nyní za to, že Jirka Malinský to bere osobně jako odvolání z funkce trenéra. Nikoliv. O žádném odvolání nemůže být řeč. Je to několik změn k rozpohybování celého klubu. Není v tom nic osobního. Po jmenování Aleše Půlpána trenérem si sám Aleš zvolil za asistenta svého dlouholetého asistenta Luboše Peteru z Hořic, který mu dělal asistenta v Nové Pace, zároveň jsme se s Lubošem domluvili, že převezme funkci vedoucího mužstva po odcházejícím Radovi Bieglovi.

Moje hodnocení práce trenérů v období léta je jen pozitivní, k hráčům přistupují individuálně, prohřešky, výtky, řeší okamžitě. Jiří Malinský je sportovní ředitel, v jeho dikci je práce trenérů, chod mužstva, sám pak ještě trénuje v HC Letci Letňany kategorii juniorů.

K volbě kapitána, to je jednoduché, proběhla hráčská tajná volba, aby hráči sami delegovali na tuto funkci jednoho z mužstva. Osmi hlasy byl zvolen Aleš Půlpán ml., po té po konzultaci nově zvoleného kapitána s trenéry byli jmenování asistenti, tak aby mužstvo, kabina pracovala na výsledku celého mužstva. Žádný rozkol, žádné zákulisní zmanipulování, nic takového.

Samozřejmě tuším, že vás bude zajímat můj názor na utkání s HC Řisuty. Já asi nejsem ten pravý na hodnocení. Je mi líto, že jsme prohráli 1:2, kdybychom prohráli 1:5 tak by mě to tak nebolelo, ta těsná prohra „žere“. Ale nedali jsme šance, srdíčko našim hráčům nemůžeme upřít, nic neodflákli a kluci z Řisut z minima vytěžili maximum. Je to začátek. Já tomuto mužstvu plně věřím.

Mrzí mě, že přišlo 311 lidí, z toho 56 dětí. To mě trápí. Trutnov má 40 tisíc obyvatel a na hokej, na II.ligu přijde 311 lidí. Nezlobte se, to je málo. To co se hokeji věnuje času, financí, tak dělat hokej pro 311 lidí to je výsledek, že hokej v Trutnově zajímá dvě stovky fanoušků. Náklady na utkání visí na nástěnce u vchodu, museli jsme zápasovou pokladnu dotovat o částku 8.500 Kč. Ta čísla jsou neúprosná.

Nyní jsme po zápase v Klášterci nad Ohří, přivezli jsme dva body, vítězství v prodloužení i přes značnou nepřízeň rozhodčích je nutno považovat za úspěch. Přál bych si, aby hráči na to navázali tuto sobotu, doma, proti Sokolovu a pak se ctí odehráli zápas v Děčíně, bodový zisk by byl ideálním dopingem před derby. V sobotu 24.9. opět začínáme od 18.00 hodin.

Příští kapitolu bych nazval „není pravda, že…“, abych vyvrátil některé zcestné informace a tzv.fámy.

děkuji vám za pozornost, prezident klubu Zdeněk Poul Redakce