|

Prezident klubu Zdeněk Poul: Kapitola 2 - Mužstvo a hráči

Máme tu další díl z dílny našeho klubového prezidenta Zdeňka Poula. Tentokrát se vůdce trutnovského hokeje zaměřil na mužstvo a hráče. Jak probíhají jednání, jak se hráči chovají, to vše si můžete přečíst v následujícím článku.

Vážení fanoušci,

Jak jsem slíbil, je tu druhý díl, který jsme nazvali " mužstvo a hráči ".Jak se tedy tvořil kádr mužstva HC BAK Trutnov, který 14.9.2016 zahájí novou sezonu?

V lednu jsme se dohodli, že po skončení sezony, což nastalo k 1.3.2016 tím, že jsme se neprobojovali do PLAY OFF a PLAY Out se nehrálo vzhledem k dlouhodobé karanténě v Pelhřimově, že do soustředění ve Šp. Mlýně, které jsme plánovali na květen se hráči budou připravovat individuálně.

Ti trutnovští mohli např. využívat centrum v Olympu, kde máme smluvní podmínky. Můžete namítnout, že individuální příprava je u každého jiná a jinak kvalitní. Na to namítnu, když někdo chce hrát II. Ligu, tak musí mít odpovídající fyzický fond a ten se prokáže jak při testech, tak i při zápasech, a pak i při zdravotních prohlídkách a kontrolních testech na objem, zátěž apod. Na soustředění do Šp.Mlýna, které se konalo od 26.5. do 28.5., dorazil téměř kompletní základ týmu, a zde je na místě poděkovat Tomášovi Hořenímu, který zajistil od našeho partnera JUTA a.s. podnikovou chatu a staral se o hráče domácí stravou.

Více fázový trénink přinesl vedení týmu své ovoce. Už zde jsme viděli, jak na tom kdo je, kdo co a jak podcenil a na čem má zapracovat. Pro nás bylo i dobré to, že jsme viděli, jak se k sobě hráči chovají, zda to bude parta, nebo budeme muset sáhnout do kolektivu a řešit neshody ihned v počátku. Po Špindlu měli hráči individuální plány a již jsme vše směřovali k ledům, kdy jsme využili možnosti nabízené ze strany WING 49 CZ, organizátora mezinárodního hokejového kempu. Ten letošní ročník byl připraven do Nové Paky a 14 dní na ledě dostatečně celý celek prověřilo. Od 7. Srpna jsme pak na ledě v plné tréninkové zátěži v Trutnově.

Od měsíce června pak nastalo období jednání o nových smlouvách a podmínkách pro hráče v Trutnově. O rozpočtu jsme mluvili minule. Jednání o smlouvách, pro vaši představu je takové, že doba (kolem toho roku 2005) kdy základy smluvní odměny byly okolo 15.000 Kč pro II.ligu, pro I.ligu okolo 25.000 Kč a pro extraligu okolo 50.000 Kč, tak to je nenávratně pryč. Druhou ligou se hráči neuživí. Bohužel někteří hráči, a zejména jejich rodiče si myslí opak, a jsou naprosto odtrženi od reality. Hráči (někteří), zejména ti mladí si myslí, že jim patří svět. V podstatě nic neodehráli, ale jsou ze všech stran utvrzováni jak jsou výjimeční, dobří a zejména podhodnocení.

Ale sami se na realitu svých výkonů nedívají. Chybí jim absolutní sebereflexe, chybí jim pokora. Pak se stává, že se zásadně neshodneme. A v letošní sezoně dojde i na vyřazení z týmu. Vy fanoušci mi velmi často nadáváte za to, že jsme místo v sestavě mladým hráčům dali „zadarmo“, že se o místo nemusí poprat. To je část pravdy. Ano jsme rádi, za každého schopného odchovance, to ano, pak nás mrzí, že ten hráč už na sobě nepracujme tak jako v době kdy do „A“ přicházel. Ale pozor, jsou tady i naprosté a mimořádné výjimky. Jako letos to je u mladého Kuby Tatara. Děkuji mu touto cestou, co pro sebe po hokejové stránce dělá, co dělá pro celý trutnovský hokej. Maká, maká, maká, nekecá, neuráží se a zase maká. Škoda, že takové hráče nemáme ve větším počtu.

Hráči, a ti co jim do hlavy vtloukají různé nesmysly si musí uvědomit, že nejsme „charita“, že peníze netiskneme. Jen pro srovnání, jsou kluby, které se v minulosti skládaly na autobus, aby mohly odjet na zápas, jsou kluby, které hráčům vyplatí první dva měsíce a pak již „NIC“, jsou kluby kde se hraje za párek po zápase, kde se hraje jen za odměny za body, jsou kluby kde si hráči většinu hokejek kupují, jsou kluby kde hráči berou podíl ze vstupného kolik přijde lidí. V tomto srovnání jsme velmi vysoko v tom pozitivním smyslu. U nás je základní část smlouvy, která je individuální, pak jsou odměny za body ze zápasů, pak jsou u některých hráčů bonusy za kanadské body a pokud na tom budeme dobře po finanční stránce, tak budou stanoveny bonusy za umístění.

A pořád je to málo. Pro mě osobně to je o tom, že si pokládám otázku, proč to ještě dělám. Na jedné straně urážky od fanoušků, na druhé jednání s hráči, kde si říkám, že každý jsme někde jinde. To jsou věci, které vy fanoušci nevidíte, nebo je znáte od hráčů velmi zkresleně. Samostatná kapitola je pak chování hráčů. Když se podíváte do kabiny, jak je zařízená a pak, když někdy vidíte ten bordel, že po sobě někdo nedokáže na WC spláchnout, že neví, co je to „hajzl štětka“. Tak to se vám chce zvracet. Doma by si to nikdo nedovolil. A hráči, co prošli extraligou, si umí po sobě uklidit jak své místo, tak dresy, štulpny, návleky, hrníček. A hráči, do kterých bych to nikdy neřekl, se chovají, jako kdyby tady byl zástup uklizeček. To taky nevidíte a není to ideální. Proč tomu tak je, na to nenajdete odpověď. Zpravidla po zápase jsme vždycky nejdéle zůstávali s Jirkou Malinským sami dva, abychom uklidili. Protože jsme se na to nemohli dívat.

K jmenovitým hráčům v kádru. Kdo zůstal a je pod smlouvou, to uvidíte hned při prvním mistrovském utkání, ten kdo nemá smlouvu nenastoupí. Tak to prostě je a bude. Opustil nás Ivan Sergeev, který má nějaké rodinné problémy a vrátil se do Ruska. Opustili nás i další hráči z přípravy - jako Richard Garčic z Komety Brno, tak i Ruslan Chernych z Rigy, buď z osobních důvodů, nebo pro svoji výkonnost. S hokejem skončil úplně loňský střelec a rychlík Alex Shamolin, jemuž tchán postavil firmu a on ji řídí. Pro nás velká škoda. A včera 12.9. odjel Saša Suvorov, rozloučili jsme se s ním hned po zápase s Nymburkem a já ještě dnes. Je to odjezd velmi rychlý, smutný, protože a to mi věřte, jemu i celé jeho rodině jde doslova o život. Popřáli jsme si vše dobré, přál nám hodně výher, krásnou sezonu, spokojené fanoušky, slzičky jsme měli na krajíčku oba dva. Takový odchod z mužstva nikomu nepřeji. Prostě dnešní život, a třeba život v Rusku je prostě takový.

Chtěl jsem vám touto kapitolou přiblížit, co a jak probíhá při tvorbě kádru. Jedno si nechávám na konec. Vůbec to nemáme snadné, protože sem do Trutnova se moc lidí nehrne a to pro dojezdovou vzdálenost. Vezměte si koho zde máme z Pardubic, Hradce Králové, dá se říct, že tito hráči jsou srdcaři. A vůbec si nezaslouží některé fanouškovské „výlevy“. To nejsou milovníci bankovek. To jsou kluci, co měli rádi hokej, stále jej milují a nedostali se do vyšších soutěží, ale stále se svým věkem, pracovitostí, někam dostat mohou. Vždyť nejstarším hráčem je Aleš Píša, pak Petr Chytráček, a pátý nejstarší hráč je ročníku 1991. Tomu je 25 let. Chápete jak máme mladý kolektiv? Ten může udělat chybu. Ale nikdo ji nedělá naschvál, naschvál fanouškům, aby je naštval.

A je tu jeden dluh, co mám vůči vám. Tou je rozlučka. Plánovali jsme ji jako velkou sportovní akci spolu s fotbalem, jenže jsme stále čekali na ukončení sezony, pak do toho přišlo fotbalové EURO a pak už naše soustředění a ledy v Pace. Omlouvám se!

Příští rozlučka bude hokejová, jak si ji zasloužíte. Věřte, že tento dluh mě mrzí. Neházím vás do jednoho pytle. Mám vás rád i za tu kritiku. A děkuji vám, jak jste přijali hráče, co rozváželi permanentky. To je úžasný nápad, úžasné propojení hráčů s fanoušky, a vaše přijetí, přátelské posezení, občerstvení. Klobouk dolů a velké poděkování!

Příští kapitolu chci věnovat trenérům, jejich představení, důvodům, které nás vedli ke změnám, popíšu vám volbu kapitána a další věci co jsem vám slíbil zprostředkovat.

A samozřejmě nemůže tady chybět pozvánka na středu 14.9.2016 kdy od 18.00 hodin začínáme sezonu s HC Řisuty. Pojďte nám pomoct svými hlasivkami, potřebujeme vás!

Díky a přeji pěkný hokejový týden.

Zdeněk Poul - prezident klubu Redakce